Ocel je sama o sobě pevným a velice odolným materiálem. Nerezová ocel má své kladné vlastnosti povýšeny ještě o nějaký ten level výše. Profily z nerezavějící oceli vypadají samy o sobě luxusně. Přirozený lesk, který se díky speciálním prostředkům dá ještě povýšit až na zrcadlo, je sám o sobě úžasný. Na omak velice hladký materiál, dává o sobě vědět, že je čistý a odolný vůči bakteriím. Snad i díky tomu, že se snadno udržuje a omývá, bývá úspěšně používán všude tam kde je zapotřebí udržovat dokonalou čistotu.
Kromě estetických vlastností má nerezový profil ještě jednu výhodu. Dá se tvarovat. Nijak jednoduše, ale dá. Výsledný tvar pak profil drží a je odolný vůči zkroucení či zborcení. A právě z takových profilů bývá konstruován základní rám nerezového zábradlí. Ano, drtivá většina zábradlí z nerezu je tvořena rámem. Ten drží další komponenty, jako madlo, nebo i výplně v prostoru mezi svislými, nosnými prvky zábradlí.
Zábradlí z nerezavějící oceli bývá velmi často a velice esteticky kombinováno s jinými materiály. Může jít o dřevo, sklo, nebo třeba ocelová lanka. Lesk nerezových částí, zůstane přitom vždy dominantní a prvky z jiných materiálů jen doplňují příjemný celkový dojem.
Jak již bylo uvedeno, nerezové zábradlí se nehodí do každého interiéru. Ve staré, opravdu staré, ne novodobé, roubence by asi moc příjemně nepůsobilo. V moderních stavbách, i těch dřevěných ale nalezne své místo. Jako dominující prvek, například v hotelích či restauracích, může být pro větší efekt cíleně nasvětleno. Zvláště v tmavém interiéru pak vynikne jeho krása. Nerezové zábradlí našlo uplatnění také v bazénech a lázních. Upřímně řečeno moc si nedokážu představit zábradlí kolem bazénu z jiného materiálu. Pokud se nerezové zábradlí udržuje pomocí speciálních nanotechnologických přípravků, zamezí se dokonce tvorbě flíčků po kapkách, o které u vody není nouze.